Chronologie dějin kláštera

Kontext historický Kontext architektonický a umělecký Popis události
1098   Založeno první cisterciácké opatství v Citeaux.
Kolem r. 1250   Záměru založit klášter se ujímá moravský velmož Přibyslav z Křižanova, shromažďuje prostředky a před smrtí pověřuje realizací záměru svého zetě Bočka ze Zbraslavi.
1251   Smrt Přibyslava z Křižanova
1252   Založeno opatství Žďár / dle cisterciácké datace 5.2.1251/, příchod prvních řeholníků.
  1257 Založena Studniční kaple P.anny Marie, kultovní místo a symbol žďárských cisterciáků.
1263 - 1276   Ustálen konvent a za opata Winricha z Valdsas se stěhuje z dřevěného srubového provizoria v místě tzv. Starého dvora do zděného kláštera.
Po r. 1300   Umírá autor Kroniky kláštera Žďárského, mnich Jindřich Řezbář.
1422   Kostel a klášter napaden a vypálen husitským vojskem, vedeným Žižkovými hejtmany Bořkem z Miletínka a Viktorinem z Kunštátu, mniši byli vyhnáni a mnozí povražděni.
1437 - 1439   Pravděpodobně správce země Jiří z Poděbrad uvádí opět cisterciáky do Žďáru.
  Po r. 1450 Zhotovení donátorské nástěnné malby v presbytáři kostela NPM.
  Po r. 1462 Zhotovena doposud dochovaná výzdoba obou závěrových kaplí, malba na jižní zdi závěrové kaple severní boční lodi znázorňuje symbolické udělení pontifikálií žďárskému opatu.
  Do r. 1479 Zřízení definitivních pohřebišť zakladatelských rodů pánů z Obřan a pánů z Lichtenburka v bočních závěrových kaplí, přenesení všech dochovaných ostatků do jednoho místa.
  Před r. 1540 Známy již první klášterní varhany.
1588   Karel Münsterberský v rámci urovnání svých dluhů předává klášter olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému, ze Žďáru se stává biskupský manský statek, počátek krize kláštera.
1614   Vrcholí první krize kláštera jeho právním zánikem.
  1614 Dietrichsteinův správce Kratzer boří část kvadratury, zaniká jádro raně gotické a z původní křížové chodby kolem Rajského dvora zůstává pouze Studniční kaple Panny Marie. Opatský dvorec stavebně adaptován na zámek.
Asi 1615   Do uvolněného kláštera přichází františkáni a zřizují noviciát.
Po r. 1615   Bývalý klášter se všemi statky se stává osobním majetkem olomouckého biskupa knížete Františka kardinála Dietrichsteina.
1634 - 1638   Kardinál Dietrichstein pořizuje poslední vůli a ustanovuje dědicem synovce Maxmiliána. Ten prodává po dvou letech žďárské panství zpět cisterciákům, kteří se touto koupí na dlouhá léta zadlužili.
1642 - 1654   Švédská vojska opakovaně pustoší klášter.
Po r. 1653   Postupné kroky k obnovení činnosti a záchraně kláštera po švédském pustošení.
  1653 - 1666 Konventní kostel NPM je vybílen a přitom jsou zabíleny původní gotické fresky i malby. Instalována kovaná mříž - oddělující chórovou část od západní poloviny kostela.
1670   Narození pozdějšího opata Václava Vejmluvy.
1677   Narození architekta J. B. Santiniho.
1689   Klášter vypálen rukou žháře.
  1692 - požárem poškozený kostel je opraven a vymalován
- ve Žďáře usedlý sochař Jakub Staenhübel dokončuje zakázku na stavbu hlavního oltáře v konventním chrámu
- významný slezský malíř M. L. Willmann pro oltář namaloval skvělý dvojobraz Nanebevzetí Panny Marie
- v témže roce pořízena nová kazatelna
1705 - 1738   opatem kláštera Václav IV. Vejmluva, za něhož je provedena Santinim velkorysá barokizace kostela a kláštera, toto období je považováno za dobu největšího rozkvětu kláštera
  Kolem r. 1708 Simone Gionima maluje řadu fresek a obrazů; většina obrazů byla při požáru r.1737 vážně poškozena nebo shořela
1706   První písemná zmínka o architektu J. B. Santinim, který ve společnosti sochaře M. V. Jäckela navštěvuje Žďár.
  1709 Zřízen Dolní hřbitov (Nejsvětější Trojice) podle projektu J. B. Santiniho.
  1706 - 1709 J. B. Santini provádí rozsáhlé barokní úpravy konventního kostela NPM.
  1710 Instalace nových Sieberových varhan do konventního kostela NPM.
  1719 Zahájení stavby poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře dle projektu J. B. Santiniho.
31. květen 1721   Beatifikace (blahořečení) Jana Nepomuckého.
  27. září 1722 Slavnostní vysvěcení poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
  1724 - 1727 Stavba budovy šlechtické akademie s konírnou a zahradou.
1729   Svatořečení bl. Jana Nepomuckého.
  1730 - 1735 Theny tvoří kamenné sochy pro hlavní oltář i dřevořezby oltářního nástavce, dřevěný oltář Zvěstování Panny Marie pro jižní kapli kostela a dva kamenné cheruby na hlavní oltář.
  1735 Stavba reprezentativní prelatury s freskovou výzdobou K. F. Töppera.
1737 - 1738   Žhář zapaluje celý klášter z konventního kostela NPM je ruina, část stavby se zřítila, opat Václav Vejmluva byl raněn mrtvicí a následující rok umírá.
1739   Opatem zvolena další významná osobnost kláštera Bernard Hennet.
  Pol. 18. stol. Thenyho řezbářská a sochařská dílna zhotovuje další sochy do konventního kostela, zejména dokončuje výzdobu chórových lavic.
1784   Úmyslně založený požár poničil celý klášter, konventní kostel NPM i svatojanský poutní kostel s ambity na Zelené hoře. Na žádost opata Steinbacha klášter zrušen; vlastníkem celého majetku se stává c.k. instituce Moravský náboženský fond.
1786   Konventní kostel prohlášen za farní.
  1810 Část konventu (prostor bývalé lékárny) upravena na faru, kostel povinně musel státu odevzdat část svého nejvzácnějšího liturgického mobiliáře.
1826 - 1830   Žďárské panství vydražil nejvyšší maršálek království českého Josef Vratislav z Mitrovic, závětí z r. 1830 připadl majetek dědicům knížete Dietrichsteina, aby se posléze dostal do majetku rodiny Clam - Gallasovy a Eleonory Kinské, s vlastnictvím majetku byla spojena povinnost péče o farní kostel
  1947 Otevřena tumba z 15. století v jižní kapli Zvěstování Panně Marii v konventním kostele, provedení antropologického průzkumu hrobky zakladatelů kláštera.
1952   Komunistické vyvlastnění církevního majetku – kostel NPM i areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého byly vynuceně převedeny pod státní správu.
1994   Zápis areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
2005   Od 17.2. konventní kostel NPM zapsán na listu vlastnictví Římskokatolické farnosti ve Žďáru nad Sázavou 2.
  2005 V září započato s celkovou obnovou interiéru kostela, cílem kvalitativní návrat architektonického a uměleckého výrazu interiéru do doby největšího rozkvětu kláštera před r. 1737.
2009   Povýšení farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše na Baziliku Minor.